Metan může pohánět ryby
Metan, který je známý především jako silný skleníkový plyn, může ve sladkých vodách překvapivě končit až v tělech ryb. Nová studie vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ukazuje, že uhlík pocházející z metanu může postupovat potravním řetězcem, a dokonce přispívat k růstu ryb.
Obrázek nahoře: V hlubokých vodách úživných nádrží a jezer vede rozklad organické hmoty ke vzniku metanu, který slouží jako zdroj uhlíku a energie pro specializované skupiny mikroorganismů, především metanotrofní bakterie. Foto: Jiří Peterka
Na dně sladkovodních nádrží vzniká při rozkladu organické hmoty metan. Než se ale dostane do atmosféry, velkou část z něj spotřebují specializované mikroorganismy – takzvané metanotrofní bakterie. Ty zabudují uhlík z metanu do své biomasy. Tyto bakterie pak slouží jako potrava drobným bezobratlým. A když se těmito bezobratlými živí ryby, dostává se uhlík původně pocházející z metanu až na vrchol potravního řetězce. Vědci dnes uznávají, že tento proces může v některých sladkovodních ekosystémech podporovat významný podíl biomasy bezobratlých. Dosud však nebylo dostatečně prozkoumáno, zda a jak přesně dochází k přenosu uhlíku z metanu do vyšších úrovní potravního řetězce, například k rybám.
Vědci z Biologického centra AV ČR v hluboké a živinami bohaté nádrži Římov na Českobudějovicku zjišťovali, odkud pochází uhlík v tělech ryb. „V naší studii jsme použili přirozeně se vyskytující stabilní izotopy, abychom prověřili význam metanu jako možného zdroje uhlíku a energie pro běžné druhy ryb,“ říká hydrobiolog Mojmír Vašek z Biologického centra AV ČR. „Zjistili jsme, že ryby sice získávají většinu energie především z běžné produkce založené na fotosyntéze, ale malá, přesto významná část jejich biomasy pochází z metanu. Klíčovou roli hrají larvy pakomárů žijící v temných, hlubokých částech nádrže. Zjistili jsme, že konzumací metanotrofních bakterií mohou získávat více než polovinu svého uhlíku právě z metanu,“ dodává hydrobiolog.
Metanotrofní bakterie představují významný zdroj potravy pro larvy pakomárů rodu Chironomus, které jejich konzumací mohou získávat více než 50 % svého uhlíku z metanu. Foto: Yevdokiia Stepanyshyna
Larvy pakomárů tak fungují jako zásadní prostředník, který přenáší uhlík z metanu k rybám. Živí se jimi hlavně druhy, které vyhledávají potravu u dna. Je to například cejn velký, jehož vysunovatelná ústa mu umožňují vysávat larvy pakomárů z bahnitého dna. Podobně je na tom i ježdík obecný. Naopak druhy, které se živí spíše v otevřené vodě nebo u hladiny, jako plotice obecná nebo ouklej obecná, vykazovaly jen minimální podíl uhlíku pocházejícího z metanu.
Cejn velký (na obrázku) má vysunovatelná ústa, která mu umožňují vysávat larvy pakomárů z bahnitého dna. Foto: Jiří Peterka
Ježdík obecný se rovněž živí larvami pakomárů. V naší studii jsme zjistili, že až 30 % uhlíku v biomase některých jedinců pocházelo z metanu. Foto: Jiří Peterka
Výsledky studie naznačují, že metan není jen plyn unikající do atmosféry, ale v nádržích a jezerech může být také zdrojem energie pro vodní organismy. Tento proces, odborně označovaný jako mikrobiální chemosyntéza, tak přispívá k produkci ryb v živinami zatížených vodách.
Metan je přitom silný skleníkový plyn, a proto nám lepší pochopení jeho recyklace ve vodních potravních sítích umožní přesněji porozumět jeho roli v globálním koloběhu uhlíku.
Publikace:
Vašek M., Blabolil P., Šmejkal M., Tušer M., Bartoň D., Draštík V., Kočvara L., Kubečka J., Říha M., Jůza T. (2026). Methane-derived carbon contributes to fish biomass in a deep, eutrophic reservoir. Freshwater Biology 71: e70200. https://doi.org/10.1111/fwb.70200
