Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Invaze nepůvodních druhů na nová místa obvykle představují vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost, ekonomiku i kvalitu života. Nejsou však všude vnímány jako obtíž – někdy se naopak v místních komunitách po celém světě dočkají nečekaného přijetí a kulturně zdomácní. Takové přijetí přitom může výrazně komplikovat kontrolu těchto invazí.
Ve dnech 23.–27. června 2025 se ve Frymburku u Lipenské nádrže uskuteční XX. konference České limnologické společnosti (ČLS) a Slovenskej limnologickej spoločnosti (SLS). Tato prestižní akce propojuje limnology z České a Slovenské republiky a poskytuje platformu pro prezentaci nejnovějších výsledků výzkumu sladkovodních ekosystémů.
Mimořádný talent mladých vědců včera ocenila Akademie věd ČR prestižní Prémií Otto Wichterleho. Mezi celkem pětadvaceti oceněnými jsou čtyři jména z českobudějovického Biologického centra AV ČR: molekulární biolog Michael John Hammond, entomolog Petr Kozel, ekoložka Anna Mrázová a hydrobioložka Ivana Vejříková.
Katastrofická populační biomasa, která zatím nebyla zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Tak hodnotí po prvotním odhadu stav populace invazního sumce velkého v nádrži Iznajar v jižním Španělsku vědci z Biologického centra AV ČR, kteří jsou zapojení do mezinárodního projektu LIFE Predator. Nádrž monitorovali v uplynulých dnech pomocí metody long-lines a tenatových sítí. Celkem...
Mezinárodní portál Research.com zveřejnil nejnovější žebříček nejcitovanějších vědců pro rok 2025. Mezi českou špičkou v několika vědeckých oborech figuruje přes 20 vědců z Biologického centra AV ČR, přičemž hned dva z nich obsadili přední příčky v oboru genetika, a molekulární biologie - Julius Lukeš a Jiří Macas.
Vědci z Hydrobiologického ústavu zkoumají, jaké škodlivé látky se vyskytují ve vodě, sedimentu a vodních organismech v řece Ohři. Výzkum pod vedením Lukáše Vejříka potrvá tři roky. Tato řeka představuje ideální modelový systém pro studium znečištění – její dlouhá historie průmyslu a těžby z ní činí místo s výskytem různých znečišťujících látek, a to jak z minulosti, tak ze současnosti.
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu...
Když se řekne ochrana přírody, většině lidí se vybaví pandy, tygři, sloni, lední medvědi nebo delfíni. Právě tyto charismatické druhy zvířat, tzv. vlajkové druhy, často slouží jako symboly v kampaních, které mají získat pozornost veřejnosti a podporu pro ochranu přírody. Nová studie mezinárodního týmu vědců však upozorňuje, že tento přístup je příliš omezený – a navrhuje jeho rozšíření.
