Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického...
Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel...
Velké jazykové modely (LLM, z angl. large language models) postupně mění výzkum v oboru přírodních věd způsobem, který se již zdaleka neomezuje jen na zvýšení produktivity. Stávají se novou normou ještě dříve, než se vědci shodli na tom, kde by měly ležet hranice jejich využití.
Vodní toky na české i saské straně Krušných hor čeká v následujících třech letech rozsáhlý biologický průzkum. Jihočeští hydrobiologové navazují na úspěšný výzkum pstruhů na Šumavě a v novém mezinárodním projektu podpořeném programem Interreg Česko–Sasko budou zkoumat rybí společenstva na 80 lokalitách. Vědci chtějí zjistit aktuální stav rybích populací, jejich zdravotní kondici, genetickou...
Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se...
Přehradní nádrže nejsou pouze zásobárnami vody, ale také aktivními biogeochemickými systémy, ve kterých vznikají a zanikají skleníkové plyny. Jedním z nejvýznamnějších je metan, plyn s výrazně silnějším oteplovacím účinkem než oxid uhličitý. Nová studie vědců Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Přírodovědecké fakulty Palackého...
Se zármutkem oznamujeme, že nás opustila RNDr. Viera Straškrábová, DrSc., mimořádná osobnost české hydrobiologie a vysokoškolského vzdělávání.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje...
Metan, který je známý především jako silný skleníkový plyn, může ve sladkých vodách překvapivě končit až v tělech ryb. Nová studie vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ukazuje, že uhlík pocházející z metanu může postupovat potravním řetězcem, a dokonce přispívat k růstu ryb.
Co je to vlastně sezóna? A co si pod pojmem sezonalita představit v případě sladkovodních ekosystémů? Na první pohled se zdá, že odpověď je jednoduchá - jaro, léto, podzim, zima. Jakmile se ale podíváme blíž, ukáže se, že tyto pojmy nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát.
