Největší vědecký festival v České republice - Týden vědy a techniky Akademie věd ČR - startuje. Již tradičně se do něj zapojuje i českobudějovické Biologické centrum (BC) AV ČR, které pořádá dny otevřených dveří na všech svých pracovištích a nabízí přednášky z biologických oborů pro středoškoláky. Veškerý program Biologického centra je zdarma, je však nutné se předem registrovat.
Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim nakonec vyrazil dech. Dno...
Šimek, K. and Sirová, D. 2019: Fluorescently Labeled Bacteria as a Tracer to Reveal Novel Pathways of Organic Carbon Flow in Aquatic Ecosystems. J. Vis. Exp. (151), e59903, doi:10.3791/59903 Objasnění trofických interakcí jako je predace a její dopady na společenstva patří k častým výzkumným úkolům ekologie. Vzhledem k velikosti mikrobů má výzkum mikrobiálních interakcí...
Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR vyplují v září a v říjnu se svými výzkumnými loděmi a čluny na vodní nádrž Jordán v Táboře. Při komplexním průzkumu budou zjišťovat, v jakém stavu je početnost a složení rybí obsádky v nádrži. Zároveň provedou nápravná opatření, jejichž zásadním cílem je udržet, případně zlepšit kvalitu vody pro rekreační účely.
Kůrovcová kalamita v letech 2004 – 2008 v povodí Plešného jezera, které je dlouhodobě ovlivněno kyselými dešti vyvolala významné změny v chemismu vody.
Nejen fotky obnovujících se oblastí, ale také data z různých vědeckých měření prováděná dlouhodobě v Národním parku Šumava jasně dokládají, že celý ekosystém v bezzásahových oblastech se přirozeně obnovuje, kůrovcová kalamita neměla dlouhodobý vliv na stav vod, kvalita půd se dokonce zlepšila.
Jak dokáže být přesná environmentální DNA, když jde o složení ryb ve vodních nádržích? Jak se liší uměle odchovaní candáti od přirozeně rozmnožených v nádrži Lipno? Takové i další aktuality z výzkumu prezentovali před letními terénními pracemi hydrobiologové z Biologického centra AV ČR na mezinárodních konferencích.
Dva výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním. Petr Blabolil a Jan Perner obdrželi ve středu 19. června 2018 ve 14:00 hodin v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 23 mladých...
Nový Zéland a další ostrovy zažily invaze potkanů a dalších druhů, v Evropě se objevily nemoci jako například račí mor. To je jen několik málo příkladů toho, že invazní organismy mohou dovést domácí druhy zvířat a rostlin až na pokraj vyhynutí. Často se stává, že se o nich delší dobu neví, nebo jejich škodlivé dopady nejsou hned zřejmé. Tento fenomén, označovaný jako krypticita, představuje...
Čím dál častější a delší období sucha střídají silné povodně, průměrné teploty vzduchu a vody vzrůstají. Klimatické změny se promítají do kvality vody českých údolních nádrží i do života, jenž se v nich odehrává. Nejviditelnější známkou je zelená kaše sinic, která leckde hyzdí rybníky a přehrady už začátkem léta. Většina změn vodního života ale probíhá skrytě, nejen na ně se ve svých výzkumech...
