Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR vyplují v září a v říjnu se svými výzkumnými loděmi a čluny na vodní nádrž Jordán v Táboře. Při komplexním průzkumu budou zjišťovat, v jakém stavu je početnost a složení rybí obsádky v nádrži. Zároveň provedou nápravná opatření, jejichž zásadním cílem je udržet, případně zlepšit kvalitu vody pro rekreační účely.
Kůrovcová kalamita v letech 2004 – 2008 v povodí Plešného jezera, které je dlouhodobě ovlivněno kyselými dešti vyvolala významné změny v chemismu vody.
Nejen fotky obnovujících se oblastí, ale také data z různých vědeckých měření prováděná dlouhodobě v Národním parku Šumava jasně dokládají, že celý ekosystém v bezzásahových oblastech se přirozeně obnovuje, kůrovcová kalamita neměla dlouhodobý vliv na stav vod, kvalita půd se dokonce zlepšila.
Jak dokáže být přesná environmentální DNA, když jde o složení ryb ve vodních nádržích? Jak se liší uměle odchovaní candáti od přirozeně rozmnožených v nádrži Lipno? Takové i další aktuality z výzkumu prezentovali před letními terénními pracemi hydrobiologové z Biologického centra AV ČR na mezinárodních konferencích.
Dva výrazné vědecké talenty z českobudějovického Biologického centra ocenila Akademie věd ČR prestižním oceněním. Petr Blabolil a Jan Perner obdrželi ve středu 19. června 2018 ve 14:00 hodin v pražské Lannově vile Prémii Otto Wichterleho. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech. Letos Prémii získalo celkem 23 mladých...
Nový Zéland a další ostrovy zažily invaze potkanů a dalších druhů, v Evropě se objevily nemoci jako například račí mor. To je jen několik málo příkladů toho, že invazní organismy mohou dovést domácí druhy zvířat a rostlin až na pokraj vyhynutí. Často se stává, že se o nich delší dobu neví, nebo jejich škodlivé dopady nejsou hned zřejmé. Tento fenomén, označovaný jako krypticita, představuje...
Čím dál častější a delší období sucha střídají silné povodně, průměrné teploty vzduchu a vody vzrůstají. Klimatické změny se promítají do kvality vody českých údolních nádrží i do života, jenž se v nich odehrává. Nejviditelnější známkou je zelená kaše sinic, která leckde hyzdí rybníky a přehrady už začátkem léta. Většina změn vodního života ale probíhá skrytě, nejen na ně se ve svých výzkumech...
Ve sladkovodních jezerech a nádržích žije velké množství bakterií, z nichž většina se jen obtížně kultivuje v laboratorních podmínkách, a proto zůstává stále neprobádána. Tým pracovníků z Oddělení mikrobiální ekologie vody Hydrobiologického ústavu odebíral vzorky z různých míst Evropy (Římov v ČR , nádrž Amadorio ve Španělsku či Curyšské jezero ve Švýcarsku) a objevil nové skupiny vodních...
Změna klimatu výrazně ovlivní mnoho evropských druhů sladkovodních ryb, což platí zejména pro druhy ve středomořském regionu. Potvrdila to nejnovější studie mezinárodního týmu vědců z Biologického centra AV ČR, Leibnizova institutu sladkovodní ekologie a vnitrozemského rybolovu (IGB) v Německu, Gironské univerzity ve Španělsku, Norského výzkumného centra (NORCE) a Bělehradské univerzity v Srbsku.
Před několika dny dorazila hydrobiologům Biologického centra AV ČR nová elektrolovná loď RV Booming boat S500WT. Loď bude využívána hlavně pro příbřežní elektrolov na velkých stojatých vodách. Oproti klasickým odlovným metodám používaným při výzkumu je elektrolov šetrnější, protože ryby pouze omráčí na určitou dobu.
