Projekty
Číslo projektu: 101157886
Spoluřešitel: RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Finanční podpora: HORIZON-MISS-2023-OCEAN-01
Trvání: 2024-2028
ProCleanLakes si klade za cíl bojovat proti kombinovanému dopadu různých rušivých faktorů, které vytvářejí neustálý tlak na stav ekosystému jezera a usnadňují hromadění vznikajících, neregulovaných, chemických kontaminantů a obohacování živinami. Projekt navrhne a demonstruje proveditelnost integrovaných na přírodě založených vznikajících přístupů pro společnou ochranu a obnovu evropských přírodních jezer (ENL) a jejich biologické rozmanitosti s ohledem na scénáře, které implikují přítomnost různých tlaků, které ovlivňují stav vodních ekosystémů. Holistické transdisciplinární přístupy, které mají být v projektu použity, založené na synergickém efektu ekonomického, environmentálního a sociálního spojení, si kladou za cíl podporovat zlepšení ekologického a chemického stavu ENL ve spojení s hlavními nástroji EU, cíli a politikami udržitelného rozvoje souvisejícími se sladkovodními ekosystémy. Projekt zapojuje několik lokalit ovlivněných přítomností různých tlaků a stresorů, které budou náměty pro demonstraci účinnosti řešení integrované ochrany a obnovy.
Zapojení mládeže do ochrany kriticky ohrožených druhů ryb v rámci opatření pro zadržení vody v krajině
Číslo projektu: 5230200002
Řešitel: RNDr. Marek Šmejkal, Ph.D.
Finanční podpora: Státní fond životního prostředí, MŽP
Trvání: 2024-2025
Lidská činnost v krajině s sebou přináší propad diverzity, který lze demonstrovat i na dříve naprosto běžných druzích organismů. Sladkovodní ekosystémy čelí v současné době změnám souvisejícím s klimatickou změnou, invazními druhy či ztrátě původního habitatu. Žáci se v tomto projektu seznámí s obecnou problematikou týkající se propadu diverzity ve sladkovodních ekosystémech a budou se moci zapojit do záchranného programu dvou kriticky ohrožených druhů ryb, karase obecného (Carassius carassius) a slunky obecné (Leucaspius delineatus). Tyto druhy vlivem výše zmíněných problémů z našich vod prakticky vymizely a zároveň představují deštníkové druhy ekosystémů, které vlivem odvodnění krajiny, klimatické změny a přítomnosti invazních druhů z naší krajiny mizí. Projekt zapojí žáky do mapování diverzity v jejich okolí a reintrodukce kriticky ohrožených druhů ryb.
Kontaminace evropských vodních ekosystémů organofluorovými polutanty: úrovně a řídící faktory bioakumulace v trofické síti
Číslo projektu: 24-11430K
Spoluřešitel: RNDr. Ing. Lukáš Vejřík, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura ČR, Lead Agency
Trvání: 2024-2027
Sladkovodní ekosystémy jsou celosvětově nejvíce postižené ekosystémy antropogenními znečišťujícími látkami. Hlavním cílem navrhovaného projektu bude odhalit osud klasických a nových organofluorových polutantů ve vodních ekosystémech Evropy a posoudit faktory jejich akumulace v rybách. Pomocí pokročilých analytických technik bude stanoveno několik desítek antropogenních chemikálií napříč vodní potravní sítí v různých stojatých a tekoucích lokalitách. Fyziologické hodnocení spolu s chemickou analýzou polutantů v různé biotě (od planktonu po vrcholové predátory) a stanovení trofické pozice pomocí analýzy stabilních izotopů napomůže objasnit biomagnifikace v potravním řetězci a poskytne potřebná data i pro hodnocení rizik pro lidské zdraví v případě konzumace. Kromě toho předem vybrané lokality budou představovat různé podmínky pro studium řídících faktorů bioakumulace organofluorových kontaminantů. Redundantní analýza velkého souboru shromážděných dat poukáže na nejdůležitější faktory přenosu vybraných znečišťujících látek v životním prostředí a potravním řetězci.
Nová rizika přicházejí, avšak stará zůstávají: Vyhodnocení kontaminace bioty vod polutanty s možným dopadem na lidské zdraví včetně detekce cest vnosu z historických i aktuálních zdrojů. Modelový příklad povodí Ohře (akronym: AquaBioPol)
Číslo projektu: SS07010132
Řešitel: RNDr. Ing. Lukáš Vejřík, Ph.D.
Finanční podpora: TAČR Prostředí pro život
Trvání: 2024-2026
Řeka Ohře svým geologickým postavením a také letitým průmyslem a hornictvím představuje ideální modelový příklad řeky značně zatížené celou škálou polutantů jak z dob historických, tak ze současnosti. Zároveň se jedná o řeku protékající Karlovarským a Ústeckým krajem, tedy oblastmi opomíjenými jak po stránce výzkumné, tak i z pohledu životního prostředí. Pro minimalizaci rizik spojených s bioakumulativními (mikro)polutanty je stěžejní odhalit jejich zastoupení a pochopit jejich chování ve vodním prostředí i v potravním řetězci. Vstup těchto látek do vodního prostředí je možný především nedostatečně přečištěnou odpadní vodu, skládkovými výluhy, nedostatečně izolovanou průmyslovou výrobou a splachem zemědělských či zastavěných ploch. Kromě nových zdrojů, dochází k uvolňování polutantů do povrchových vod mnohdy i ze starých zátěží. Například těžké kovy se do vod dostávají i z historických zdrojů, jako jsou bývalé doly či zaniklé továrny. Často jsou uloženy například i v říčních sedimentech, a v průběhu povodní či zvýšených průtoků vody jsou opětovně mobilizovány. Navrhovaný projekt si klade za cíl vyvinout a optimalizovat komplexní metodiku zahrnující vzorkovaní a analýzu vodní bioty za účelem zhodnocení kontaminace povodí bioakumulativními (mikro)polutanty. Zároveň ověřením této metodiky v Povodí Ohře detekovat hlavní zdroje znečištění a zhodnotit riziko pro člověka spojené s konzumací ryb. V rámci této metodiky budou sledované především organické (mikro)polutanty (Polychlorované bifenyly, bromované zpomalovače hoření, per- a polyfluorované sloučeniny, vybraná farmaka a produkty osobní péče) a toxické kovy včetně rtuti i uranu. Pracoviště zapojená v projektu jsou Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR (HBÚ BC) a Mikrobiologický ústav AV ČR (MBÚ).
Produkce násad candáta obecného, jejich adaptabilita a optimalizace jejich vysazování do volných vod
Číslo projektu: QK23020002
Řešitel: Mgr. Tomáš Jůza, Ph.D.
Finanční podpora: Ministerstvo zemědělství – Program Země
Trvání: 2023-2025
Cílem projektu je optimalizace produkce a vysazování candátů obecných do volných vod za účelem dosažení co nejvyššího přežití a dobrého růstu tohoto hospodářsky i ekologicky velmi cenného druhu. Hlavními výstupy projektu budou vědecké publikace zaměřené na optimální podmínky pro produkci násad v rámci intenzivní akvakultury, porovnání efektivity vysazování candátů z intenzivní akvakultury (RAS) a ryb odchovaných v rybníce a optimální načasování vysazení do volných vod vzhledem k přežívání, růstu a kondici. Rovněž bude sledován vliv extrémního přesazení nádrže dravými rybami na rybí společenstvo jako celek a vliv dravých ryb na kvalitu vody. Trofická pozice různých skupin candáta bude hodnocena analýzou stabilních izotopů.
Využití internetových informačních zdrojů (iEcology a culturomics) ve výzkumu biologických invazí
Číslo projektu: 23-07278S
Řešitel: Mgr. Ivan Jarič Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura ČR
Trvání: 2023-2025
Introdukce nepůvodních druhů představuje klíčovou fázi invazního procesu, v níž může být managementový zásah ekonomicky nejvýhodnější, je-li proveden včas. Lepší porozumění socioekonomickým a ekologickým faktorům, které stojí za introdukcemi, může zefektivnit nejen hodnocení rizik, ale i management. Data pro rané fáze invazního procesu však často nejsou k dispozici a jejich získání je časově i finančně náročné, leckdy dokonce nemožné. Navrhovaný projekt propojí do jednoho modelu rozsáhlé zdroje digitálních dat, získaných s pomocí metod nově vznikajících oborů (iEkologie, ochranářská kulturomie) s již existujícími daty o životních strategiích nepůvodních druhů, jejich biodiverzitě, introdukcích a invazích, a s daty o prostředí a klimatu. Projekt bude zacílen na druhy zahrnuté do Seznamu nepůvodních invazních druhů se zvláštním dopadem na Unii. Propojení biologických, socioekonomických a kulturních faktorů v uceleném modelu poskytne nový vhled do mechanismů řídících invazní procesy.
PREDÁTOR – Prevence, detekce a zabraňování šíření sumce velkého v jihoevropských jezerech za účelem ochrany biodiverzity
Číslo projektu: 101074458
Spoluřešitel: doc. RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Finanční podpora: Evropská komise – program LIFE-2021-SAP-NAT
Trvání: 2022-2027
Projekt v řešitelském konsorciu Itálie – Portugalsko – Česká republika je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species – invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014. Pomocí environmentální DNA (eDNA) bude testován a nastaven časný systém detekce v případě 50 jezer a nádrží (23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice; poslední dvě sloužící jako kontrolní lokality), který bude propojen se zjištěními tzv. občanské vědy. V deseti vybraných jezerech, kde je druh rozšířen a početně hodně zastoupen, budou testovány různé metody odlovu a bude vybrána metoda, která je pro odlov nejefektivnější a nejselektivnější (tzn. s nejmenším vedlejším úlovkem). Ta bude následně použita k redukci biomasy sumce o 90 % v pěti malých a izolovaných jezerech spadajících do soustavy Natura 2000, alespoň o 10 % ve velkých jezerech a nádržích, a o 50 % v malých nádržích. Do této aktivity bude zapojeno alespoň 130 komerčních rybářů a 100 sportovních rybářů. Bude zahájena masivní osvětová kampaň zacílená specificky na rybáře (přinejmenším 400 tis.) ale i na širokou veřejnost, s předpokladem oslovení jednoho milionu lidí na konci projektu, včetně 12 tis. školních dětí. Vzorkovací protokol a nejlepší odchytové postupy budou podstoupeny přinejmenším patnácti správním subjektům, aby je tyto mohly začlenit do svých plánů hospodaření, zejména v případě lokalit soustavy Natura 2000. Pro zajištění a udržení výsledků projektu bude vytvořeno uskupení South European catfish Management Group (SEMG). Vedle toho, k udržení cílů projektu v oblastech, kde je invaze sumce více rozvinuta (tj. severní Itálie), je navrhováno vytvoření uzavřené lokální ekonomiky s cílem hledat nejlepší řešení jak udělat ze sumce chutnou rybu, tedy zvýšit rybářský tlak na sumce povzbuzením jeho využití coby potraviny.
Inovativní rybářský management velké nádrže
Číslo projektu: QK22020134
Řešitel: prof. RNDr. Jan Kubečka CSc.
Finanční podpora: Národní agentura pro zemědělský výzkum
Trvání: 2022-2024
Projekt zmapuje dynamiku (početnost, biomasa, růst, přežívání, chování) populací hlavních druhů ryb modelové nádrže Lipno pod vlivem antropogenních a dalších stresorů (klimatická změna, rekreační a nelegální rybářství, vysazování ryb, manipulace s vodní hladinou), ochranných opatření a limnologických parametrů. Na základě kvantifikovaných vztahů budou parametrizovány matematické modely populační dynamiky a toků energie a biomasy včetně simulací různých scénářů obhospodařování a klimatického vývoje do r. 2050. Simulace odhalí budoucí rizika a ukážou cesty jejich řešení pro uchování výnosu, biodiversity a ekologické a rekreační kvality. Bude navržen optimální plán obhospodařování a zarybňování. Vzorová řešení a manažerský software zde vyvinutá najdou použití při obhospodařování dalších vod.
Optimalizace managementu jednohorkových kaprových rybníků z hlediska přikrmování a látkové balance (OptiCarp)
Číslo projektu: QK21010131
Spoluřešitel: Mgr. Milan Říha, Ph.D.
Finanční podpora: Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017-2025, ZEMĚ
Trvání projektu: 2021-2025
Projekt je zaměřen na maximální využití přirozené produkce kapra obecného (Cyprinus carpio, L. 1758) a optimalizaci jeho přikrmování v kaprových rybnících. Hlavním cílem je redukce krmných dávek obilovin oproti stávající praxi při zachování stejného výnosu ryb z jednotky plochy. Tým HBÚ má v tomto projektu za úkol zjistit jaký je vliv krmení na aktivitu a využívání prostoru u kaprů. Telemetrické sledování kaprů umožní sledovat jedince s vysokou časoprostorovou přesností a určit rozdíly v chování, jak mezi intenzivním chovem a přirozenými podmínkami, tak i mezi jednotlivými jedinci. Takováto data prozatím nejsou k dispozici a mohou výrazně zpřesnit naše chápání vlivu intenzivního chovu na kapra, pomoci při optimalizaci krmných dávek.
Jak významný je biogenní metan pro sekundární produkci v hlubokých vodních nádržích?
Číslo projektu: 20-18005S
Řešitel: Mgr. Mojmír Vašek, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2020-2022
Biogenní metan představuje potenciálně významný zdroj uhlíku a energie pro vodní potravní sítě. Cílem projektu je objasnit význam biogenního metanu pro sekundární produkci v ekosystémech hlubokých sladkovodních nádrží. Studována bude role biogenního metanu v potravních sítích tří stratifikovaných údolních nádrží, které se liší úživností a kyslíkovými poměry v hypolimnetické zóně. Vzorky bazálních zdrojů organické hmoty, rozpuštěného metanu, mikrobiálních společenstev, primárních konzumentů (vodní bezobratlí) a vrcholových konzumentů (ryby) budou odebírány ve všech hlavních habitatech (litorál, pelagiál, profundál) každé zkoumané nádrže. Pomocí analýzy stabilních izotopů bude kvantifikován potenciální význam biogenního metanu jakožto zdroje uhlíku a energie pro primární a vrcholové konzumenty. Očekáváme, že biogenní metan může být důležitým alternativním zdrojem energie, který částečně podporuje produkci biomasy bezobratlých a možná i některých druhů ryb v hlubokých vodních nádržích.
Strategie AV21 - Pronikání mikroplastů potravní sítí nádrží
Číslo projektu: 310/996000
Řešitel: RNDr. Lenka Pivokonská, Ph.D., Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2020-2022
V poslední době se objevují informace o zvyšujícím se výskytu drobných plastových částic (mikroplastů), které zamořují všechny druhy povrchových vod. Poměrně málo je dosud známo o tom, jak se tyto částice chovají v přehradních nádržích a jak ovlivňují přirozené potravní sítě a kvalitu vody. Navrhovaná aktivita si klade za cíl zmapovat výskyt a strukturu mikroplastů ve stratifikovaných přehradních nádržích. Budou rozpracovány metodiky vzorkování mikroplastů z velkých objemů vody a z různých hloubek. Zkoumáním hloubkového a podélného gradientu výskytu mikroplastů vznikne model jejich prostorového výskytu. Předpokládá se rovněž sledování změn výskytu mikroplatů v kaskádové soustavě vodárenských nádrží Petrusplaat – Hondred en Dertig – De Gijster v Holandsku, kde se očekávají vysoké koncentrace a zajímavé změny při průtoku vody pumpované z řeky Mázy přes tři nádrže. Dále budou zkoumány přístupy pro detekci mikroplastů v mikroskopických vzorcích přehradního sestonu. Speciální část bude věnována detekci mikroplastů v potravě ryb, kdy se předpokládá možné poškození vstřebávání živin. Tyto vzorky budou zpracovávány ve spolupráci s Hydrobiologickým ústavem v Pallanze (Itálie).
Strategie AV21 - Zlepšení rybářského managementu českých nádrží
Číslo projektu: 310/995900
Řešitel: prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc., Mgr. Martin Svojtka, Ph.D, Ing. Marek Brabec, Ph.D.
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2020-2022
Skutečně znalostní řízení rybářství ve velkých nádržích představuje velmi aktuální výzvu v nádržích pod silným vlivem člověka. Hlavními stresory jsou eutrofizace (přetížení živinami) nepřirozený vodní režim spojený s kolísáním hladiny a přílišná exploatace některých druhů. Navrhovaná studie se zaměří na studium populační dynamiky významných druhů ryb (candát obecný, okoun říční, cejn velký, kapr obecný, bolen dravý) a na efektivnost hospodářských zásahů. Velmi nadějnou interdisciplinární oblastí je studium sluchových kamenů – otolitů. V nich jsou zaznamenány jednotlivé roky života ryb a také chemický signál prostředí, kde ryba vyrůstala. Tyto informace vepsané do mikrochemického složení mohou mít zásadní význam pro rozpoznání původu ryb, které mohou migrovat v rámci povodí nádrže, anebo jsou přemísťovány člověkem (nejčastěji jako vysazované násady ryb). Nasazování ryb je jedním z nejmasovějších hospodářských zásahů a také největším finančním výdajem v přehradním rybářství. Přitom ocenění významu vysazovaných ryb ve srovnání s rybami z přirozeného výtěru v současnosti prakticky chybí. V tomto kontextu se rýsuje spolupráce mezi Biologickým centrem (dobrá znalost problematiky a rozsáhlé sběry otolitů), Geologickým ústavem (disponuje ICP MS s laserovou ablací) a Ústavem Chemických Procesů (disponuje jednodušší technikou EDX, případné zapojení v dalších letech). Ústav Informatiky významně pomůže s konstrukcí neparametrických a semiparametrických odhadů při studiu různých systematických efektů, s odhady početnosti, růstu a populační dynamiky.
Strategie AV21 - Záchrana a obnova krajiny - Aktivita: Krajiny soužití: minimalizace konfliktů mezi divokými zvířaty a lidmi
Číslo projektu: 310/996600
Řešitel: Mgr. Luděk Brož, M.Phil, Ph.D., doc.RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2020-2022
Rybožraví predátoři jsou nejvýznamnější konfliktní skupinou živočichů v ČR, často jde o organismy chráněné zákonem č. 114/1992 Sb. i jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. Komerčnímu i sportovnímu rybářství působí rybožraví predátoři ročně škody na úrovni 0,5 miliardy Kč. Mezi lety 2000-2012 bylo podle zákona č. 115/2000 Sb. Ministerstvem životního prostředí ČR vypláceno každoročně 84-95% veškerých náhrad škod jen za rybožravé predátory. Pochopení potravních strategií a výběrovosti rybožravých predátorů je klíčem k následné minimalizaci škod, které působí. V rámci aktivity budou analyzovány starší a dosbírány nové vzorky potravy rybožravých predátorů na vytipovaných vzorových lokalitách a provedeno vyhodnocení druhového a velikostního zastoupení kořisti. Následně budou vyhodnoceny nejohroženější druhy a velikostní skupiny ryb v závislosti na druhu/typu rybožravého predátora a bude provedeno srovnání s odbornou literaturou. Budou navržena druhově specifická opatření ke zmírnění škod, které rybožraví predátoři působí.
Strategie AV21 - Záchrana a obnova krajiny - Aktivita: Revitalizace industriální krajiny dává vyniknout unikátním ekosystémům
Číslo projektu: 310/996800
Řešitel: RNDr. Jiří Peterka, Ph.D., Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc.
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2020-
Obnova ekosystémů po těžbě uhlí je jedním ze základních předpokladů obnovy ekosystémových funkcí a následné socioekonomické rekonstrukce těchto regionů. V terestrických ekosystémech je cílem projektu popsat vztah mezi vlastnostmi vegetace porůstající výsypkové plochy a následným vývojem vegetace na nich, a hledání postupů, jak vývoj půd na výsypkách urychlit. Zvláštní pozornost bude věnována akumulaci půdní organické hmoty a obnově biogeochemických cyklů. Ve vodních ekosystémech je predace rybami primární strukturující silou (tzv. kontrola shora). Změny v interakcích predátor-kořist mohou kaskádovým efektem ovlivnit jednotlivé úrovně potravního řetězce, což může následně vyústit v posun ekosystému z jednoho stavu do jiného. Vzhledem ke skutečnosti, že využití vznikajících jezer se předpokládá víceúčelové s důrazem na sportovně-rekreační aktivity, je třeba nastavit takové podmínky fungování a managementu, které zajistí dlouhodobé udržení vysoké kvality vody. Typologicky korektní, ekologicky a ochranářsky hodnotné a rybářsky atraktivní obsádky okouno-štikového či sího-dravcového typu jsou jednak zárukou udržení vysoké kvality vody v oligo- až mesotrofních systémech, ale mají i potenciál pro socio-ekonomický růst daných regionů. Formování takovýchto obsádek ve třech aktuálně hydricky revitalizovaných důlních jamách – jezerech Milada, Most a Medard, zatím probíhá úspěšně, nicméně chybí detailní vhled do mechanismů, jakými submerzní makrofyta, řasové nárosty a planktonní společenstva ovlivňují strukturu rybích společenstev a vice versa, a jaký je praktický dopad těchto procesů na výsledné fyzikálně-chemické vlastnosti prostředí hlubokých jezer.
Size estimation and taxonomical identification of European freshwater fishes using a broadband echosounder
Číslo projektu: EHP-BFNU-OVNKM-2-093-01-2019
Řešitel: RNDr. Michal Tušer, Ph.D.
Finanční podpora: EEA and Norway Grants 2014-2021
Trvání: 2019-2021
Environmental assessment, monitoring and management is an important societal concern as the quality of human living and health depends to a large extent on a favorable state of ecosystems providing a multitude of ecosystem services to mankind. This is specifically true for freshwater ecosystems providing essential drinkable water to large parts of the human population. To assess and monitor aquatic ecosystems and specifically those organisms serving as water-quality indicators, fishes in the case, echosounding has become an important, integral monitoring technique in most countries worldwide. The development of broadband echosounders represents a technological leap compared to conventional narrowband (single-frequency) echosounders. The broadband echosounder is an echosounder that can emit a wide spectrum of frequencies in a single acoustic pulse, providing much richer information on fish. For instance, a different size, spatial orientation or species of fish can provide different frequency responses. Deciphering the receiving signals will provide the clue to size and taxonomical identification of observed fish. Every new technology, nevertheless, requires groundtruthing of its capabilities. Therefore, the recent spreading of broadband echosounders among fish biologists urges for a thorough performance analysis of such systems in order to exploit their merits and a possibility as replacement for the conventional narrowband echosounders. We aim to explore the application potential of the broadband echosounder for estimation of the true fish size and taxonomic group identification of common European fish species. For the investigation, a new broadband echosounder EK80 (SIMRAD, Norway), owned by the applicant, will be utilized in controlled experiments with common European freshwater fishes. The controlled experiments will be executed in a special experimental cage, situated in the Rimov reservoir (the Czech Republic). Different sizes of several fish species will be observed. The shape of receiving sound signals will be extracted, inspected and processed into classification algorithms. Both the biologically and methodologically oriented applicant has experiences in field experiments and acoustic data recording, will realize all experimental work connected to cage experiments in the Czech Republic. Data processing will require a profounded knowledge of sound physics and detailed analysis of acoustic sound shapes, which will be provided by the Norwegian partner. Data processing and analyses will be equally shared between both the participants. The combination of both participants’ expertise is essential in reaching ambitions of this project. Besides that the results of this initiative will be published in an open-access journal, the outcome of this collaboration will be to maintain a long-term mutual relationship between the institutes.
Číslo projektu: QK1920011
Řešitel: RNDr. Petr Blabolil, Ph.D.
Finanční podpora: Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 ZEMĚ
Trvání: 2019–2021
Cílem řešení projektu je pomocí vyhodnocení všech dostupných údajů a praktického otestování vytvoření metodiky kvantifikace dravých druhů ryb pro optimalizaci managementu vodárenských nádrží. Tento výstup spolu s vedlejšími výstupy (ověřené technologie využití vzorkování DNA z vody, rybářských šňůr ke zjištění populační struktury sumce velkého a univerzálních anténových systémů, a prototyp vybíracího zařízení ryb z velkého vězence) budou klíčové pro efektivní plánování účelového rybího hospodářství mající za cíl účelné ovlivnění potravního řetězce nádrží řízenou skladbou rybí obsádky s převahou dravých druhů ryb, což bude mít pozitivní vliv na výslednou kvalitu vody.
Akvakultura reofilních druhů ryb
Číslo projektu: QK1920326
Spoluřešitel: RNDr. Marek Šmejkal, Ph.D.
Finanční podpora: Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 ZEMĚ
Trvání: 2019–2021
Dopady lidské činnosti na volné vody vedou k masivnímu poklesu abundance a diverzity reofilních společenstev. Jednou z možností, jak podpořit volně žijící populace, a to zejména v lokalitách, kde optimálně nefunguje přirozená reprodukce, je vysazování kvalitních a adaptabilních násad. Ryby produkované v akvakulturních podmínkách jsou formovány odlišnými selekčními tlaky, než jakým jsou ryby vystaveny v přirozených podmínkách. Zatímco v akvakultuře se jeví jako nemožné zachovat všechny přirozené instinkty ryb při stejné efektivitě produkce, lze vylepšit alespoň kondici vysazovaných ryb a únikový reflex v případě ohrožení predátorem. Produkce reofilních druhů v podmínkách zvýšených nároků na kondici a s vytvořením únikového reflexu vůči predátorovi může potenciálně zvýšit efektivitu vysazování reofilních druhů. Modelovým druhem pro tuto studii bude reofilní druh bolen dravý (Leuciscus aspius). Tento druh je produkován jako důležitá ryba zejména pro vodárenské nádrže, kde snižuje množství planktonožravých druhů ryb. Boleni získáni z umělého výtěru budou rozděleni do čtyř skupin a budeme testovat vliv fitness (rychlosti proudu při odchovu) a přítomnosti/absenci chemických signálů od predátora na přežívání vysazených jedinců v přirozených podmínkách. Pohyb ryb bude sledován třikrát v roce (jaro, léto, podzim) a vyhodnocen bude dopad zvýšeného fitness a etablování únikové reakce na predátora z hlediska dlouhodobého rozmístění a přežívání vysazených ryb.
Biomanipulace jako nástroj zlepšení kvality vody nádrží
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007417
Řešitel: Prof. Jan Kubečka, Mgr. Tomáš Jůza Ph.D.
Finanční podpora: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Trvání: 2018–2022
Voda je nejdůležitější z globálních surovin a velký důraz je tak kladen na udržení její vysoké kvality. V souvislosti s klimatickými změnami jsou vodní zdroje vystaveny nejrůznějším klimatickým extrémům, kterým mohou čelit jen zdravé ekosystémy s vysokým ekologickým potenciálem. Průzkumy ukázaly, že většina přehradních nádrží v České republice se nachází ve stavu mnohem horším než požadovaném, a proto bude muset v brzké době dojít k jeho nápravě. Hodnocení ekologického potenciálu také jasně ukázalo na hlavního viníka tohoto negativního stavu a tím je eutrofizace zapříčiněná zvýšeným přísunem živin, především fosforu a dusíku do nádrží. Recentní vývoj metodik hromadných odlovů ryb a klesající živinové zatížení přehradních nádrží díky opatřením v povodích jsou hlavními předpoklady úspěšné biomanipulace, tj. dosažení vyšší kvality vody za pomoci cílené změny potravního řetězce v nádrži. Cílem projektu je unikátní celo‐ekosystémový experiment se sledováním všech důležitých článků potravního řetězce před, během a po manipulaci. Projekt zhodnotí vliv redukce nežádoucích druhů ryb a podpory ryb dravých na jednotlivé trofické úrovně a v konečném důsledku na zvýšení průhlednosti a vyšší kvalitu vody ve vybraných nádržích. Na třech nádržích bude odlovena většina biomasy planktonožravých druhů ryb a zároveň budou vysazovány ryby dravé. Podrobné sledování celého nádržového ekosystému od ryb přes zooplankton, fytoplankton, makrofyta, bakterie, až po živiny a celkový nádržový metabolismus pomůže odhalit, jaký vliv má takto razantní zásah provedený na několika různě živinami zatížených nádržích. Současně bude zhodnocena rentabilita biomanipulačních odlovů s cílem vyčíslit rozdíl mezi vynaloženými náklady a úsporami danými zlepšením ekologického potenciálu dle Rámcové vodní směrnice EU, popř. snadnější upravitelností surové vody pro vodárenské zpracování nebo zvýšením rekreační využitelnosti. Podle Rámcové směrnice o vodách jsou všechny členské státy Evropské unie nuceny dosáhnout minimálně dobrého ekologického stavu vodních útvarů do roku 2027 a biomanipulace představuje jeden ze způsobů, jak tento ambiciózní cíl naplnit.
Plovoucí zelené ostrovy, perspektivní alternativa pro zlepšení ekologického potenciálu a podporu rozvoje litorálních společenstev na vodních nádržích
Číslo projektu: TH02030633
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc., Doc. Ing. Josef Hejzlar, CSc.
Zdroj financování: Technologická agentura ČR
Doba řešení: 2017–2020
Cílem je vyvinout technologii plovoucích ostrovů pro aplikaci na vodních nádržích (bude navržena a ověřena konstrukce, substrát, druhové složení rostlin). Účelem ostrovů bude zlepšení ekologického potenciálu nádrží vytvořením alternativy k silně redukovanému příbřežnímu litorálu, který je v přirozených jezerech druhově nejbohatší částí vodního ekosystému, avšak ve většině našich nádrží je ochuzen díky kolísání hladiny, jež ničí vodní makrofyta vysycháním a vymrzáním, popř. díky eutrofizaci. Aplikace bude mít dopad na druhovou pestrost všech vodních organismů, strukturu rybí obsádky, toky živin i kvalitu vody. Lze očekávat podporu hnízdění vodního ptactva a zvýšení estetické hodnoty území. Význam technologie se bude zvyšovat vzhledem k budoucím změnám klimatu a rozkolísanosti srážek.
Vývoj technického opatření k zamezení migrace nežádoucích druhů ryb nad ÚN Lipno za účelem podpory obnovy populace pstruha obecného a perlorodky říční
Číslo projektu: TH02030709
Řešitel: RNDr. Milan Muška, Ph.D., Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Zdroj financování: Technologická agentura ČR
Doba řešení: 2017–2020
Cílem projektu je vybrat vhodnou lokalizaci a vyvinout mobilní konstrukci migrační překážky nad ÚN Lipno, která nebude mít zásadní vliv na hydrologii toku ani splaveninový režim, ale účinně zabrání nežádoucí migraci ryb z nádrže do horní Vltavy. Funkční migrační překážka umožní rozvoj původní salmonidní obsádky v horní Vltavě a výrazně tak zlepší esenciální podmínky pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční. Umístění překážky zároveň umožní reprodukci druhů žádoucích v nádrži. Technologie bude využitelná na řadě dalších míst, kde je vhodné odklonit migraci ryb a není možné budovat pevné stavby.
Strategie AV21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů - Aktivita: Role rybích feromonů v načasování a synchronizaci rozmnožování
Číslo projektu: 580300/992200
Řešitel: Mgr. Marek Šmejkal
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2017
Mnoho druhů ryb obývá vodní prostředí, které kvůli snížené viditelnosti prakticky znemožňuje vizuální komunikaci mezi jedinci a spolehlivou identifikaci opačného pohlaví. Chemická komunikace může poskytovat zásadní informaci o pohlaví a pohlavní zralosti potkaného jedince. Rybí druhy se schopností produkovat a rozpoznávat feromony snižují pravděpodobnost vytření se s nezralým jedincem nebo jedincem jiného druhu. Naším modelovým organismem pro výzkum feromonů je bolen dravý (Leuciscus aspius) obývající řeky a přehrady Střední a Východní Evropy. Tento výzkum kombinuje pasivní telemetrii s laboratorní analýzou feromonů u různě zralých samičích jedinců a v neposlední řadě testuje funkční odpověď samců na přítomnost feromonů. Rybí feromony jsou potenciálně důležitým nástrojem k regulaci invazních druhů, z nichž mnoho je příbuzných právě našemu modelovému druhu. Tento výzkum probíhá v těsné spolupráci s Centrem Algatech – výzkumnou skupinou RNDr. Pavla Hrouzka, Ph.D.
Číslo projektu: 677039
Řešitel: Prof. Michaela Aschan, University of Tromso, Norway
Řešitel za sladkovodní sektor: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: EU Horizon 2020
Trvání: 2016–2020
Scientist from 16 countries join forces to help ensure that the increase in seafood production comes in areas and for species where there is a potential for sustainable growth, given the expected climate changes. In ClimeFish they will provide a support framework for decision makers, thus contributing to robust employment and sustainable development of rural and coastal communities. In Czech part of the project we intend to rationalize the angling use of fish production under changing environment.
Why: Climate changes are real, they are happening right now and they are threatening sustainable growth in aquaculture and fisheries worldwide. The world population is growing, and the demand for food is increasing. Forecasts indicate an overall decline in food production due to climate change. ClimeFish addresses the necessity of changes, both when it comes to utilizing opportunities and mitigating risks under climate change. ClimeFish will help ensure that the increase in seafood production comes in areas and for species where there is a potential for sustainable growth. IN Czech conditions the growth of production is complicated by the changes of nutrient concentrations and angling effort. All these factors will be considered.
What: ClimeFish will provide guidelines for how to make climate-enabled management plans to prepare and adapt to climate change while minimizing economic losses and social consequences. Thus, based on the expected climatic challenges, ClimeFish will contribute to robust employment and sustainable development of rural and coastal communities. The output of the project will be the ClimeFish Decision Support Framework (DSF), which contains guidelines, databases and the ClimeFish Decision Support System (DSS). The results of the project will be used for optimization of fishery in Lipno reservoir and other waterbodies.
How: ClimeFish will develop forecasts for production scenarios that will serve as input to socio-economic analysis and identify risks and opportunities regarding climate changes. Strategies to mitigate risk and utilize opportunities will be identified in co-creation with stakeholders, and will serve to strengthen the scientific advice and to improve long term production planning and policymaking. The project addresses three production sectors: marine aquaculture, marine fisheries and lake and pond production in a total of 16 case studies, involving more than 25 species. For Czech fisheries, the main target species are wells, Silurus glanis, pikeperch, Sander lucioperca and carp, Cyprinus carpio.
Změny izotopového signálu ryb: spojitost mezi využíváním krajiny a potravními sítěmi nádrží
Číslo projektu: 15-01625S
Řešitel: Mgr. Mojmír Vašek, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2015–2017
Ekologické funkce přírodních i umělých sladkovodních systémů jsou narušovány řadou antropogenních vlivů. Projekt se zabývá hodnocením dopadů lidské činnosti v krajině na strukturu a fungování potravních sítí v ekosystémech přehradních nádrží. Studovány budou změny ve struktuře rybích společenstev a změny v izotopovém signálu rybích tkání ve vybraných nádržích, jejichž povodí jsou různou měrou dotčena lidskou činností. Unikátní časové řady archivovaných vzorků rybích šupin budou podrobeny analýze obsahu stabilních izotopů uhlíku a dusíku. Očekáváme, že izotopový signál v rybích šupinách bude odrážet historické změny hospodářského využívání krajiny a intenzitu zatížení povrchových vod živinami. Vyhodnocen bude vliv antropogenní eutrofizace na změnu toků energie uvnitř potravních sítí vodních nádrží. Výsledky projektu osvětlí posuny ve struktuře a funkci vodních ekosystémů vyvolané lidskou činností a mohou být využity při tvorbě plánů ochrany krajiny, vodních zdrojů a povodí.
Dlouhodobý vliv redukce ryb na perloočky rodu Daphnia ve velké nádrži a překvapivý následek změn v přísunu uhlíku a fosforu z povodí
Číslo projektu: 15-24309S
Řešitel: RNDr. Jaromír Seďa, CSc.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2015–2017
Socio-ekonomické změny v Evriopě 90-tých letech přinesly mimo jiné i změny v látkovém koloběhu nutrientů obhospodařované krajiny. Cílem projektu je vysvětlit strukturální změny v přehradním potravním řetězci živiny-fytoplankton-zooplankton v podmínkách dlouhodobého poklesu zátěže fosforem a současně rostoucí zátěže rozpuštěným organickým uhlíkem z povodí.
Strategie AV21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů - Aktivita: Monitoring indikačních, krypticky žijících druhů ryb šetrnými metodami
Číslo projektu: 580300/991100
Řešitel: Mgr. Petr Blabolil
Finanční podpora: Akademie věd ČR
Trvání: 2015–2016
V době měnících se podmínek prostředí je klíčový monitoring organismů reflektujících tyto změny. Rozličné změny v krajině na škále od způsobu hospodaření v povodí až po globální změnu klimatu jsou obzvláště patrné ve vodních ekosystémech. Jednou z nejcitlivějších skupin je rybí obsádka integrující nižší složky trofického řetězce. V současné době je pozornost věnována především dominantním druhům ryb, pro které je rozpracována metodika detekce síťovými odlovy. Krypticky žijící ryby citlivé na změny prostředí jsou kvůli obtížnější ulovitelnosti často opomíjeny. Projekt si klade za cíl vytvoření a ověření monitorovacího schématu za využití šetrných metod (odlovy vězenci a elektrickým agregátem spolu s vizuálním průzkumem potápěči) krypticky žijících druhů v ekosystémech přehradních nádrží. Jako modelové druhy budou využity mník jednovousý (Lota lota) a sekavec podunajský (Cobitis elongatoides). Tyto druhy jsou nejen dobrými indikátory kvality prostředí, distribuce těchto druhů indikuje dostupnost obyvatelného prostředí pro většinu organismů v nádrži (především hlubší vrstvy), ale jedná se i o druhy uvedené v seznamu zvláště chráněných organizmů a šetrný a neinvazivní monitoring je tak více než žádoucí. Získané údaje o populační struktuře sledovaných populací budou poskytnuty správcům a hospodářům na nádržích i orgánům ochrany přírody a krajiny. Ověřené monitorovací schéma bude aplikovatelné i na komerčně významné druhy s podobnými životními strategiemi, které jsou předmětem zájmu například rybářských organizací.
Vliv submerzních makrofyt na trofické vazby a distribuci ryb v hlubokých jezerech (MacFish)
Číslo projektu: 7F14316
Řešitel: RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Finanční podpora: Česko-Norský výzkumný program (CZ09)
Trvání: 2014–2017
Predace rybami je primární strukturující silou ve vodních ekosystémech (tzv. kontrola shora). Změny v interakcích predátor-kořist mohou kaskádovým efektem ovlivnit jednotlivé úrovně potravního řetězce, což může následně vyústit v posun ekosystému z jednoho stavu do jiného. Submerzní makrofyta mají vedle zásadní úlohy primárních producentů i zásadní roli ve strukturování sladkovodních společenstev. Protože jsou ale svým výskytem vázaná zejména na malá a mělká jezera s nedostatkem či absencí hlubokovodních refugií, upínala se vědecká pozornost zejména k těmto systémům a znalost vlivů makrofyt na společenstva hlubokých vodních těles zůstala doposud nedostatečná. Cílem tohoto projektu je zásadním způsobem obohatit dosavadní znalosti o mechanismech, kterými submerzní makrofyta ovlivňují společenstva ryb v hlubokých jezerech. Problematika bude řešena srovnáním struktury a dynamiky rybích společenstev, dvou nově vzniklých jezer s podobnou velikostí a sukcesní historií, ale s odlišným výskytem submerzních makrofyt. Využívání různých typů prostředí a zjištění vzorců aktivity nejvýznamnějších druhů ryb v rámci společenstva bude provedeno primárně s využitím nejmodernějších telemetrických metod, které budou doplněny o další metody vzorkování jako je echolokace, akustické a optické kamery, elektrolov, tralování a odlov tenatními sítěmi. Důraz bude kladen na šetrnost odlovných metod a pokrytí veškerých vývojových stádií od larev až po dospělce. Individuální pozice v potravních sítích bude zjišťována na základě rozboru obsahu zažívadel a analýzy stabilních izotopů. Získaná data budou použita k vyhodnocení vnitro- a mezidruhových překryvů ve využívání prostorové a potravní niky, stejně jako vzorců aktivity nahlížených s velkým časoprostorovým rozlišením. V kombinaci s odhady potravních nároků piscivorních ryb a životními charakteristikami jako je růst a věk dosažení pohlavní zralosti u kořisti, bude dosažen ucelený a detailní vhled do mechanismů jakými submerzní makrofyta ovlivňují strukturu rybích společenstev. Projekt poskytne zásadní nové poznatky, které najdou uplatnění při obnově a řízení vodních těles, a též značně posílí spolupráci a transfer znalostí mezi českými a norskými institucemi zabývajícími se výzkumem vodních ekosystémů.
Více na: https://macfish8.webnode.cz/
Hydroakustické rozlišení ryb od bublin a kvantifikace emisí methanových bublin z přehrad mírného pásma
Číslo projektu: P504/12/1186
Řešitel: Ing. Jaroslava Frouzová, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2012–2015
Akustické parametry stoupajících metanových bublin budou měřeny pomocí sonarů operujících na různých frekvencích pro uměle vytvořené bubliny. Bude vytvořen speciální algoritmus využívající multifrekvenční záznam pro rozlišení ozvěn bublin od ryb se stejnou akustickou velikostí. Tato metoda bude použita pro zpřesnění odhadů množství ryb a biomasy. Dále bude modifikován model popisující stoupání a rozpouštění bublin pro případ sladkovodních nádrží. Vztah mezi objemem bublin a akustickou ozvěnou z experimentů s uměle vytvořenými bublinami bude použit pro získání přesnějších dat o objemu metanových bublin emitovaných ze zkoumaných nádrží v temperátní zóně. Prostorovo-časové změny v jejich tvorbě budou studovány také. V konečném výsledku by projekt měl osvětlit vztahy mezi kvantitou a kvalitou emitovaných metanových bublin a podmínkách prostředí.
Centrum pro ekologický potenciál rybích obsádek nádrží a jezer (CEKOPOT)
Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0204
Řešitel: Doc. Josef Matěna, CSc., Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Trvání: 2012–2015
Rybí společenstva nádrží a jezer mají genofondovou, ekologickou a ekonomickou hodnotu a podstatný vliv na kvalitu vody. Projekt umožní podpořit špičkový tým pro syntézu uvedených významů a pro definici ekologického potenciálu rybích obsádek. Počítá se se zdokonalením a rozšířením současných metod studia a s průzkumy nejzajímavějších nádrží ČR. Zároveň se propojí tuzemské aktivity s evropskými iniciativami a zviditelní usilovné snažení české limnologické školy o skutečně pravdivé poznání rybích obsádek a jejich role v ekosystému. Komplexní vymezení ekologického potenciálu (faunistická, rybářsko-produkční a biomanipulační hodnota, vyváženost populační dynamiky a trofických vztahů) bude možné díky rozšíření tuzemských lidských zdrojů, podpoře stáží na špičkových pracovištích, integrace do evropských struktur a spolupráci se zahraničním expertem. Projekt podpoří rozvoj regionu, prestiž české vědy i vodohospodářský management.
Odejdi! naznačila: sexuální segregace sladkovodních ryb
Číslo projektu: P505/12/P647
Řešitel: RNDr. Marie Prchalová, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2012–2014
Segregace pohlaví je běžný jev vyskytující se napříč živočišnou říší. U sladkovodních ryb je tento jev zatím jen málo prozkoumán. Paví očko je jediným vodním organismem, u kterého byly hypotézy o pohlavní segregaci ověřovány. V rámci předkládaného projektu budeme zkoumat segregaci pohlaví u pěti nejběžnějších druhů ryb stojatých vod Evropy. Pomocí vzorkování tenaty a výpočtu segregačního koeficientu zjistíme, zda jsou ryby segregované a jak (segregace v habitatech vs. po lokalitách). Budou testovány tři možné důvody pro segregaci, a to predační tlak, teplota vody a dostupnost potravy. Dále se zaměříme na pohlavní dimorfismus cílových druhů ryb. Parametry jako přežívání, růst, kondice, délko-váhový vztah a morfologie žaberního aparátu budou porovnávány mezi pohlavími. Samice cílových druhů mohou být aktivnější a mohou mít vyšší kondici než samci, což ovlivní representativnost vzorků pořízených tenaty. Proto počítáme s jednoduchým experimentem, kdy v pronajatém rybníce budeme lovit tenaty v naprosto známé rybí obsádce, co se poměru pohlaví a kondice všech jedinců týká.
Podpora a management sladkovodních sportovních druhů ryb
Číslo projektu: 2010-001577
Finanční podpora: Portorické oddělení pro přírodní a ekologické zdroje
Trvání: 2009-2014
Subkontrakt: Threadfin shad prey production in tropical reservoirs
Číslo subkontraktu: 080300-341539-01
Subkontraktor: RNDr. Marie Prchalová, Ph.D.
Trvání subkontraktu: 2009–2011
Výzkum i managementová rozhodnutí ohledně okounka pstruhového Micropterus salmoides na Portoriku se opírají o předpoklad, že dostupnost potravy nepředstavuje limitující faktor, avšak přesvědčivá data na toto téma nejsou k dispozici. Drobná rybka Dorosoma petenense je základním potravním druhem pro sportovní ryby v portorických nádržích, ale přímý výzkum dosud nikdy nekvantifikoval početnost nebo roční produkci tohoto druhu. Tento druh se nejspíš rozmnožuje celý rok, avšak rozsah reprodukce není znám. Vzhledem k tomu, že efektivní management okounka pstruhové vyžaduje úvahy o predátorech i jejich kořisti, měli bychom lépe porozumět populační dynamice kořisti v nádržích Portorika. Tato část projektu sestává ze dvou částí – porovnání aktivních a pasivních odlovných prostředků pro vzorkování početnosti populací kořisti v portorických nádržích a populační dynamika kořisti na Portoriku.
Únikové strategie před predátory u časných vývojových stádií okounovitých ryb
Číslo projektu: 206/09/P266
Řešitel: RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2009–2011
Projekt je zaměřen na únikové strategie před predátory u časných vývojových stádií okounovitých ryb ve stratifikované kaňonovité nádrži, v nestratifikované mělké nádrži a v zatopené důlní jámě. Zabývá se novým poznatkem, že plůdek okounovitých ryb je schopen vytvářet sympatrické ekologické skupiny s různým chováním. Předpokládá se, že jde o excelentní strategii druhu vyhnout se predačnímu tlaku, který může být různé úrovně v různých prostředích a v různých vodních tělesech. Zvláštní pozornost bude věnována nově objevené komunitě bathypelagického plůdku okounovitých ryb ve stratifikované nádrži, která se nejpravděpodobněji v nestratifikované nádrži mění na komunitu bentického plůdku a v zatopené důlní jámě na plůdkovou komunitu schovanou v hustých zárostech vegetace. Efektivita jednotlivých strategií bude zhodnocena s využitím nejrůznějších nových přístupů, včetně vědeckých sonarů (SIMRAD), akustické (DIDSON) a podvodní kamery ke sledování chování kořisti i predátorů a SCUBA potápěčů pro kvantitativní vzorkování plůdku v husté vegetaci.
Calibration of sampling methods for Spanish fish populations in reservoirs
Číslo projektu:
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Partneři projektu: ECOHYDROS, S.L., Spain, Department of Ecology of the Universidad de Sevilla, Spain
Trvání: 2009–2010
The project is aimed at improvement of ecological potential of Spanish reservoirs and enhancement of fisheries management by improving the methods of assessment of qualitative and quantitative composition of the fish stock. The project includes introduction of active methods of monitoring, namely new hydroacoustic and trawling approaches. Active methods should mitigate the main weaknesses of the current monitoring based predominantly on passive methods. Managing of the use of active trawling gear for fish capture would represent the revolution both in monitoring and the management of reservoirs. The project follows the philosophy of the EC water framework directive 2000/60/EC and promises to create new fish monitoring methodology and to bring new crucial knowledge to the methods of fish capture in general.
Estimation of fish yield potential in lakes, fish assessment in Lake Werbellinsee
Číslo projektu:
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Partner projektu: Institut für Binnenfischerei e.V. Potsdam-Sacrow
Trvání: 2009–2010
The investigations were be carried out on Lake Werbellinsee in September 2009 by using the following methods:
1) Hydroacoustic survey by scientific echosounder (two day and night surveys)
2) Survey of the open water fish by fry trawls (approximately 20 trawlings by 3x3 m trawl)
The emphasis of the survey work was on the population assessment (abundance, spatial and vertical distribution, species and size composition) of vendace (Coregonus albula) and smelt (Osmerus eperlanus).
Monitoring the environment of man-made lakes: what can fisheries data and models tell us?
Číslo projektu: A/CZ0046/2/0029
Řešitel: MSc. David Boukal, Ph.D., As./Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: EHP a Norské fondy
Trvání: 2009–2010
Research and development of a comprehensive database on fish population dynamics and history of exploitation in selected man-made reservoirs in the Czech Republic. Development of mathematical models to identify exploitation strategies that take into account stakeholder interests along with the ecological and evolutionary consequences of the exploitation, with the aim to identify the 'best' strategies and identify data/parameters/processes whose measurement can greatly improve the quality of the monitoring of the status of fish stocks in Czech man-made reservoirs. Communication of the main scientific findings to the key stakeholders identified during this study.
Optimalisation of the biomanipulative effect of predatory fish in ecosystems of water reservoirs
Číslo projektu: QH81046
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: Národní agentura pro zemědělský výzkum
Trvání: 2008–2012
Účelem navrhovaného projektu je zvýšení efektivnosti managementu rybích obsádek vodních, prioritně vodárenských nádrží. Jedná se o jeden z ekotechnických způsobů, jak omezit projevy eutrofizace, včetně rozvoje sinic. Projekt je zaměřen hlavně na bolena dravého a též na candáta, tedy na dva velmi perspektivní druhy ryb pro biomanipulace pelagických ekosystémů, kterými údolní nádrže jsou. Pro oba druhy také není dosud vyjasněn jejich vzájemný vztah, což brání efektivnímu využívání jejich biomanipulačního potenciálu. Pozornost je soustředěna na odchov, potravní chování, vysazování a na přežívání vysazených ryb ve vodárenských nádržích. Zároveň dojde k využití a zachování původního genetického zdroje bolena dravého.
Monitoring of the fish stock of Czech reservoirs
Číslo projektu: CZ0091
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: EHP a Norské fondy
Trvání: 2008–2010
The project is aimed at improvement of ecological potential of Czech reservoirs and enhancement of fisheries management by improving the methods of assessment of qualitative and quantitative composition of the fish stock. The project includes introduction of active methods of monitoring, namely new hydroacoustic and trawling approaches. Active methods should mitigate the main weaknesses of the current monitoring based predominantly on passive methods. Managing of the use of active trawling gear for fish capture would represent the revolution both in monitoring and the management of reservoirs. The project follows the philosophy of the EC water framework directive 2000/60/EC and promises to create new fish monitoring methodology and to bring new crucial knowledge to the methods of fish capture in general.
Vliv kvantity a kvality potravy na změnu kompetiční úspěšnosti mezi 0+ okounem a ploticí
Číslo projektu: KJB600960810
Řešitel: RNDr. Jiří Peterka, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura Akademie věd ČR
Trvání: 2008–2010
0+ okoun a plotice dominují plůdkovému společenstvu meso- a eutrofních evropských nádrží. S nárůstem produktivity nádrží byl zaznamenán obecný přechod od dominance okouna k dominanci plotice a to jak porovnáním plůdkových společenstev jezer a nádrží s různou trofií, tak porovnáním 0+ společenstev nádrží s odlišnými trofickými poměry na podélném profilu. Vyšší kompetiční úspěšnost 0+ plotice ve vztahu k planktonním korýšům (Cladocera i Copepoda) je považována za příčinu těchto změn v dominanci obou druhů. Na druhou stranu byla však v poslední době výrazná efektivita plotice oproti okounovi zpochybněna. Cílem předkládaného projektu je manipulativními experimenty objasnit vliv vnitro- a mezidruhové potravní kompetice mezi 0+ ploticí a okounem, a zejména zjistit vliv kvantity a/nebo kvality potravy (druh a velikost kořisti, načasování změn potravních zdrojů atd.) na změny v kompetiční úspěšnosti (vyhodnocované jako rychlost růstu) mezi oběma druhy ryb.
Horizontal acoustic surveys and fish behaviour in the open water
Číslo projektu: 206/07/1392
Řešitel: Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2007–2010
Most fish of the open water of large reservoirs of Czech Republic (also applies to many lakes and reservoirs worldwide) inhabit surface layers where they can be studied quantitatively preferably by horizotal acoustic surveys. The aim is to solve main persistent problems of horizontal surveying like undefined behaviour of ultrasonic field, uncertainty of fish size estimates, microdistribution, discrimination between small fish and bubbles, influences of swimming behaviour and diurnal changes of behaviour. The emphasis is on improvement of quality of mobile surveys with large spatial coverage. The problems will be solved by the combination of (i) klassical split-beam echosounder, (ii) newest commercially available high frequency multibeam sonar Didson, which has theoretically a number of advantages (iii) direct fishing and optical approaches. Project should significantly improve horizontal detection of fish, interpretation of records and elucidate a number of patterns of pelagic behavoir of fish which is insufficiently known in fresh waters.
Vzorce a důvody rozdílného pelagického chování plůdku okouna: nový pohled na deklarovanou ekologickou plasticitu druhu
Číslo projektu: 206/06/1371
Řešitel: RNDr. Martin Čech, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2006–2008
Projekt je zaměřen na pochopení ekologické diferenciace plůdku okouna říčního, kdy se stejný ročník rozpadá na epipelagický (EPF) a bathypelagický (BPF) plůdek. EPF žije stále v epilimniu nádrží, zatímco BPF každodenně migruje mezi epilimniem a hypolimniem. Cílem je přesněji definovat nově objevené ekologické skupiny, časoprostorové zákonitosti jejich separace a důvody diferenciace, zjistit výhodnost a sezónní osud těchto skupin, podněty diurnálních migrací, úmrtnost plůdku vlivem predace a změny abundance, věkového a velikostního složení na podélném profilu nádrží s ohledem na množství vytřených jiker. Bude rozpracováno rozsáhlé sledování pomocí síťových, hydroakustických, potápěčských, molekulárně genetických, histologických, parasitologických a dalších metod. Vnitrodruhová diferenciace pelagického plůdku bude sledována i u candáta a ježdíka obecného takže bude možno zevšeobecnit některé rysy chování v rané ontogenezi okounovitých ryb.
Sezónní dynamika příjmu potravy, růstu a produkce rybího plůdku a jeho predační vliv na zooplankton v údolní nádrži s trofickým gradientem
Číslo projektu: 206/06/P418
Řešitel: Mgr. Mojmír Vašek, Ph.D.
Finanční podpora: Grantová agentura České republiky
Trvání: 2006–2008
Dynamika populací a společenstev rybího plůdku byla studována v eutrofní korytovité nádrži (VN Římov) v průběhu dvou sezón (2006 a 2007), které se výrazně lišily hydrologickými a teplotními podmínkami. Ve společenstvech plůdku hrázové a přítokové oblasti nádrže převažovali stejní zástupci okounovitých a kaprovitých ryb. Okounovité ryby tvořily na počátku růstové sezóny hlavní složku pelagického plůdku. V průběhu sezóny se okounovité ryby přesouvaly do litorálu. Opačný trend v sezónním využívání habitatů byl zjištěn u plůdku kaprovitých ryb. Míra přežívání plůdku byla vyšší v sezóně se zatopenou terestrickou vegetací v pobřežním pásu (r. 2006). V nadprůměrně teplém roce 2007 probíhal vývoj plůdku výrazně rychleji. Kvantifikovány byly rozdíly v růstových rychlostech dominantních druhů plůdku mezi hrázovou (méně úživnou) oblastí a přítokovou (více úživnou) oblastí nádrže. Plůdek se živil převážně zooplanktonem po celé vegetační období. Pomocí bioenergetického modelování byla stanovena míra predačního tlaku plůdkového společenstva na filtrující zooplankton rodu Daphnia v klíčovém období sezónního cyklu. Predační vliv plůdkového společenstva byl příliš malý na to, aby řídil populační dynamiku zooplanktonu Daphnia ve studované nádrži. V průběhu řešení projektu byla nasbírán cenný materiál umožňující obsáhlý popis časoprostorové dynamiky distribuce, početnosti, růstu a produkce ranných vývojových stádií ryb v ekosystému velké údolní nádrže s výrazným podélným gradientem úživnosti.