Oddělení ekologie ryb a zooplanktonu


NOVINKY

FISHECU VÝSLEDKY V HLEDÁČKU SMITHSONIANMAG.COM

LUBOŠ KOČVARA A TOMÁŠ JŮZA OBSADILI SKVĚLÉ DRUHÉ MÍSTO V EXTRÉMNÍM ZÁVODĚ "TREK AND DOWN 2016"

TOMÁŠ JŮZA ZÍSKAL PRESTIŽNÍ PRÉMII OTTO WICHTERLEHO

FOTOGRAFIE POŘÍZENÉ LUKÁŠEM VEJŘÍKEM BĚHEM PROJEKTU MACFISH SE UMÍSTILY NA SKVĚLÉM DRUHÉM A TŘETÍM MÍSTĚ V SOUTĚŽI "VĚDA FOTOGENICKÁ"


Výzkumné zaměření

Předmětem zájmu Oddělení eklogie ryb a zooplanktonu je výzkum nejvýše postavených trofických úrovní ve sladkovodních ekosystémech – živočišného planktonu (označovaného jako zooplankton) a ryb. Protože obě studované trofické úrovně vyžadují odlišné metodické přístupy je oddělení tvořeno dvěma specializovanými laboratořemi.

 

Laboratoř ekologie zooplanktonu

Předmětem studia Laboratoře ekologie zooplanktonu jsou hlavně planktonní korýši velkých a hlubokých nádrží, v našich podmínkách především přehradních nádrží a v poslední době také nových typů nádrží vznikajících zatopením důlních jam. Zvláštní pozornost je věnována filtrujícímu tzv. herbivornímu zooplanktonu, který však je schopen filtrovat nejen fytoplankton, ale obecně částice rozptýlené ve vodě včetně detritu a bakterioplanktonu. Jedná se zejména o perloočky rodu Daphnia, které zároveň jako významná a preferovaná složka potravy planktivorních ryb tvoří důležitý spojovací článek v potravní pyramidě. Základním principem práce je kombinace terénních a laboratorních přístupů, kdy pracovní hypotézy pro laboratorní experimenty vycházejí z poznatků získaných při terénních sledováních. V současné době se v zaměření laboratoře kombinuje pět výzkumných rovin:

  1. Studie interakcí úživnosti, ryb a zooplanktonu ve smyslu ovlivňování druhového i velikostního složení a časoprostorové distribuce zooplanktonu.
  2. Analýzy dlouhodobých změn v zooplanktonu modelové nádrže.
  3. Genetické studie populací, v Evropě nejrozšířenějšího, hybridního komplexu D. longispina a vazeb na abiotické a biotické faktory.
  4. Výzkum výhody zakladatele (priority effect) nově kolonizovaných biotopů jezer po těžbě uhlí a následné konfrontace se změnou prostředí po kolonizaci rybami.
  5. Výzkum fyziologicko-ekologických adaptací nejběžnějšího druhu Daphnia galeata, vykazujícího mimořádnou plasticitu.

 

Laboratoř ekologie ryb

Hlavní náplní laboratoře ekologie ryb je výzkum ryb ve velkých vnitrozemských vodách, zejména údolních nádrží a jezerech, se zaměřením na odhalení zákonitostí v rozmístění, chování, potravní aktivitě, početnosti a biomase ryb. V této oblasti pokrývá studium všechny aspekty dané problematiky, tj. zoologii, ekologii a etologii ryb se zřetelem na provázání s dalšími složkami vodního ekosystému. Získané poznatky slouží jednak k prohloubení znalostí o rybách a jejich roli a vlivu na celý vodní ekosystém, a jednak jsou využívány pro návrhy managementu rybích obsádek ve stojatých vodách.

Značné úsilí je věnováno výzkumu a vývoji metod pro kvantitativní vzorkování rybích obsádek. Jde hlavně o aplikace horizontálních akustických metod, odhalování jejich limitací, zjišťování vztahů mezi velikostí ryb a síly jejich akustického ozvu, zpřesňování akustické detekce rybích larev a juvenilů, vodních bezobratlých a v neposlední řadě využití akustických metod při výzkumu chování ryb. Vedle akustických metod má laboratoř velkou tradici v používání pasivních a aktivních lovných prostředků. Rozvíjí metody vzorkování elektrolovem, zátahovými, košelkovými, vlečnými a tenatovými sítěmi, pro manipulační odlovy a pro studie migrací ryb využívá též odlovů do vrší a vězenců.

Laboratoř intenzivně přispívá k objasňování vzorců chování ryb ve velkých vnitrozemských vodách, které jsou doposud málo prostudovány, a jejich role v potravních sítích těchto vod. Aktivity laboratoře se zaměřují zejména na poznání vzorců distribuce ryb, horizontální a vertikální migrace, využívání domovských okrsků a chování ryb vůči odlovným prostředkům (únikovost a z toho plynoucí výběrovost). Používány jsou akustické techniky sledování, značení ryb, přímé sledování pomocí videotechniky, potápěči či dálkově ovládaným průzkumníkem (ROV). Role ryb je pak sledována jednak z pohledu „bottom-up“ procesů – dostupnost potravy pro ryby za různých podmínek, tak „top-down“ procesů – ryby jako konzumenti živící se na nižších trofických úrovních, a konsekvence z toho vyplývající jak pro kvalitativní složení těchto úrovní, tak nakonec kvalitu vody. Jsou uplatňovány jak přístupy individuální – potravní efektivita a výběrovost, tak přístupy založené na zhodnocení vlivu celého společenstva – potravní raciony, bioenergetické modelování atd.

Zásadní vlastností průzkumů prováděných laboratoří ekologie ryb je, že jsou prováděny komplexně, kdy celkový obraz rybího společenstva zohledňuje váženým způsobem absolutní významnost různých druhů a velikostních skupin. Tohoto výsledku je dosahováno unikátní kombinací kvantitativních a kvalitativních metod vzorkování.

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Hydrobiologický ústav
Na Sádkách 702/7
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA