Stanoviště 2

Pstruží stezka

Česká verze

2. Pstruh a jeho role v ekosystému

Pstruh a ekosystém

Životní cyklus pstruha obecného

Životní cyklus pstruha obecného začíná na podzim, kdy se dospělci třou na štěrkových dnech řek a potoků. Samice kladou jikry do vytlučených jamek, kde jsou oplodněny samci a pro ochranu zahrabány drobným štěrkem. Na jaře se líhne plůdek, který se zpočátku živí živinami ze žloutkového váčku, než se stane mladým pstruhem. Mladé ryby vyhledávají úkryty v mělčích úsecích toků s dostatkem skrýší. Ve věku dvou až čtyř let pstruzi pohlavně dospívají a táhnou proti proudu k trdlištím, kde na podzim začíná reprodukční cyklus znovu.

  • mladý jedinec (schován v úkrytech)
  • dospělec (2.–4. rok)
  • tření dospělců na podzim
  • výtěr (⌀ 4–6 mm) překryt jemným štěrkem
  • kulení plůdku na jaře

 

Životní cyklus perlorodky říční

V létě vypouštějí samci perlorodky říční spermie do vody, které samice nasávají, čímž dochází k oplodnění vajíček. Z vajíček se líhnou mikroskopické parazitické larvy zvané glochidie. V srpnu samice glochidie uvolňují a část z nich se uchytí na žábrách pstruhů. Na jaře maličké perlorodky hostitele opouštějí a zahrabávají se do dna. Rostou velmi pomalu a pohlavní dospělosti dosahují po 5 až 10 letech. Dospělci zaujímají stabilní pozici ve dně, dorůstají délky až 13 cm a mohou se dožívat až 150 let, což z nich činí nejdéle žijící organismy v našem prostředí.

  • přichycení na žábry (srpen)
  • pozdní léto až jaro
  • mladí jedinci (0,4–0,7 mm, 5–10 let)
  • dospělec (13 cm, 150 let)
  • glochidie (0,04–0,07 mm, 6–8 dní)

 

Pstruh obecný jako vrcholový predátor

V potravní pyramidě horských toků zaujímá dospělý pstruh obecný pozici vrcholového predátora. Živí se především larvami vodního hmyzu, jako jsou chrostíci, jepice a pakomáři, dále drobnými korýši, například blešivci, a také náletovým suchozemským hmyzem. Větší jedinci loví i menší ryby, obojživelníky a drobné savce. Přítomnost pstruhů jako vrcholových predátorů výrazně ovlivňuje strukturu a složení společenstev vodních organismů a přispívá k udržení biologické rovnováhy.

  • vranka obecná
  • střevle potoční
  • larva jepice
  • larva chrostíka
  • blešivec potoční
  • organická hmota

 

Význam pstruha obecného

Pstruh obecný je všeobecně známou a oblíbenou rybou, čelí však řadě hrozeb, jako jsou degradace a ztráta přirozeného prostředí, znečištění vod a nadměrný rybolov. Dalším rizikem pro jeho populace jsou přirození predátoři, například vydra říční. Pstruží líhně se podílejí na umělém odchovu a vysazování pstruhů do vodních toků, čímž přispívají k obnově populací a zmírnění negativních dopadů lidské činnosti. Ochrana pstruha je klíčová pro zachování tohoto ikonického druhu.

  • pstruhová líheň
  • muškař
  • vydra říční
  • pstruh na jídelníčku

 


Projekt „Živé klenoty pod hladinou vod Šumavy“ je podpořen z fondů Evropské unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu INTERREG Bavorsko–Česko 2021–2027.

Ilustrace a grafické zpracování: Lenka Pužmanová

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Hydrobiologický ústav
Na Sádkách 702/7
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA